VarrisT

7. ledna 2018 v 19:20 | Laura se nejmenuji |  Novinky
Ahoj. :D
Teď jak už začala škola, nemám tolik času na psaní, takže asi budu psát jen o víkendech. :D
Dnešní článek bude o mém krásném dítěti VarrisT.
Je to 2,5 letá kobylka po arabovi Eterovi a slezském teplokrevníkovi Lauře. Je hodně akční a živá. Fakt někdy je to na zabití. :D K jejímu jménu se váže "příběh", tedy proč se jmenuje zrovna VarrisT. Zakomponuji ho do toho, jak nás osud svedl dohromady.
Takže když Aragon zemřel, Bessy tady byla už asi měsíc sama na zahradě a lozila za námi i pod pergolu, protože byla smutná a chtěla společnost. Fakt byla úplně bez života a smutná. Tak jsme se rozhodli koupit ji společníka a zároveň pro mě většího koně, na kterém budu moct do budoucna jezdit. Tak začlo vyhledávání koně, který spolňoval naše požadavky. Prvně jsme chtěli zase najít nějakého haflinga. Našla jsem malou kobylku Marylin, asi tak 300km od nás, blízko autokempu, kde to milujeme, tak jsme se jeli podívat a zkombinovali jsme to s kratší dovolenou. :D Kobylka se nám moc líbila, byla fakt pěkná už jsme měli domluvený i termín, kdy si ji bereme domů, ale měla špalky. Prvně nám paní řekla, že to bude v pohodě, že přijede kovář, napraví ji to a všechno bude v klidu, jenom že s ní budu muset chodit často po trvdém ať se ji natáhnou šlachy. No my jsme s tou nemocí nebyli nějak víc seznámeni, tak jsme si mysleli, že to je v klidu. Asi o dva týdny později nám paní volala, že to vypadá, že se na ní nebude moct moc jezdit a že bude spíš na chov, což jsme nesháněli, takže jsme ji odmluvili. Tak jsem byla trošku smutná, že to nevyšlo, ale co se dalo dělat. Hledala jsem dál. Našla jsem pár kandidátů a mezi nimi byla i Varriska. Šla jsem to prodiskutovat s taťkou a dohodli jsme se spolu na Varrisce. :) Domluvila jsem se s majitelkou a 28.9. 2016 jsme se na ni jeli podívat. :D Varriska byla vytoužené hříbátko, které si přála Nikča (bývalá majitelka). Ale bohužel pro ně, ji museli po roce a půl dát pryč z osobních důvodů. Jméno VarrisT vzniklo takhle: Varris= pouštní květ a pro Nikču to byl takový vytoužený poklad v té rujně, kde se narodila. A T jako jejich nejmilovanější koník Timouš, celým jménem Very Times. :) No když jsme tam asi po dvou hodinách dojeli, byli jsme strašně natěšení. Byla tam ve výběhu ještě se starší ryzkou a vypadala jako takové miminko nevinné. Byla fatk strsšně roztomilá a měla jsem chuť ji úplně umazlit. :D Tak jsem si ji vyzkoušela na vodítku, koukla jí na nohy a kopyta. No moc se jí za mnou chodit nechtělo. :D Nakonec jsme se prošly po výběhu a pak mě jen tak očichávala a já jsem ji hladila. :) Měla zajímavý ocas. Celý černý a v té době nahoře u kořene měla několik pramenů hnědých. :D Asi po měsíci, než jsme sehnali přepravník, jsme si ji přivezli domů. :) Seznámili jsme ji s Bessynkou, po které trošku vyjela, jinak v klidu. :D Dali jsme je na chvilku ještě do ohrady, ať si to tu prohlédne trošku a s Bessy se líp seznámí. :D Všechno bylo v pořádku. :) Toto jaro bude mít v květnu 3 roky, tak ji začnu připravovat na obsedání. Až bude lepší počasí, začneme pracovat na lonži a postupně zvykat na sedlo a udidlo. Někomu to může ve 3 letech připadat pozdě, někomu brzo, ale mě to připadá jako dobrá doba a nemám v plánu na ni spěchat, dám ji na to čas. :) Z mého miminka se bude stávat velký koník, už se nemůžu dočkat. :D No bude to ještě sranda. Je dost živá, a když ji vidím vyvádět v ohradě, modlím se, abych to obsedání přežila. :D
Tohle bude ode mě pro dnešek asi vše, dám vám tady pár fotek jak to s ní jde časem. Jedna bude i z prvního setkání a dám tám i fotky rodičů. :) V příštím příspěvku už konečně představím sebe. :D

To říkám, že má perdy. :D


Zvědavec už od mala. :D


S mamkou.


Tady je vidět ten její ocas, měla skoro 1,5 roku. :)


Naše první setkání.


U nás jaro 2017. Zrovna byla v říji. :D


Tatínek.




Laura se nejmenuji
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama